Dokonáno

Konečně jsem hotová s přepisem Osamělých válek. Ulevilo se mi. Myslím, že teď jsou o poznání logičtější a plynulejší, jak se na základní kámen světa sluší.

Nastal čas dát se zase do nějakého příběhu od základů.

(Jen tak mezi námi, vážně už nesmím nadávat, když ilustrátor nebo filmař nesplní literární zadání. Podívejte se na mě. Netrefila jsem Theodorovu barvu vlasů, ignorovala jsem černý oheň, který jsem si sama vymyslela, a Aisin medailon mám na stužce, protože nedovedu nakreslit řetízek…

Psaní mě naučilo trpělivosti a toleranci!)

Rubriky: Ilustrace, Režijní poznámky | Napsat komentář

Pauza, řekla jsem

A nedodržela jsem.

Poklidně, bez výčitek svědomí, když se mi zrovna chce pracuju na střídačku na přepisu Osamělých válek a na korektuře románu jednoho kolegy autora. Necelé dva měsíce mi zbývají do konce nepsacího projektu (v práci už mi to odpočítávají, neb pro ně to bude taky docela rozdíl), a pak… no, pak se uvidí.

Protože nesnáším, když si ze psaní udělám povinnost. Stihnout uzávěrku, dodat včas slíbené připomínky, přichystat text jako dárek k určitému datu. Nevadí, že si to na sebe všechno sesílám výhradně já sama, stresovat se tím nechám úplně stejně.

Takhle mi to úplně vyhovuje.

A jeden rychlý experiment s tabletem takhle při pátečním večeru – zhruba v tomhle místě jsem v Osamělých válkách. S drobnou básnickou licencí. (Černé magické plameny jsou sice nenápadné a praktické, ale ani v nejmenším malebné.)

Rubriky: Ilustrace, Režijní poznámky | Napsat komentář

Ten čas

Únor. Ze sněhu je břečka, nevlídně fouká, je pořád ještě chladno… je to ideální čas pro lid knihomolský a psavý, zdálo by se.

Nápad dobrý, realizace vázne. Času je nemnoho a co je horší, klid a nálada chybí. Z jedné strany práce, z druhé potřeba dokopat jeden dlouhodobý projekt k důstojnému závěru, a mezi nimi nezbývá moc manévrovacího prostoru. Tak jsem se rozhodla, že si vyhlásím regulérní psací pauzu.

Ono by to tak totiž dopadlo v každém případě, jen bych z toho případně měla větší výčitky svědomí.

kaessi_in_green

Pořád ovšem platí, že vlastní svět je to nejlepší místo pro oddych.

Takže jedna večerní rychlovka mezi přípravou večere. Kaessi, někdy v poklidných dobách před Nepatřičnou.

Rubriky: Ilustrace, Režijní poznámky | Napsat komentář

Iluze (2. část)

povidkaV jednu chvíli je kolem ticho, v následujícím okamžiku se změní v uječený chaos. Třesk kovu, bojovné, bolestné i vzteklé výkřiky, zdá se mi, že slyším i drnčení tětivy. V pokřiku většinou beze slov se několikrát ozve Felixovo jméno, pokaždé s větší naléhavostí.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Iluze (1. část)

povidkaVzpomínáte si na Reine? První incident s nekontrolovanou magií jí vynesl místo na Acadaemii Magice, druhý obvinění z nekromancie a na krku amulet, který jí čarovat nedovolí.

Reine by magie nijak zvlášť nescházela, kdyby si na kouzla nikdy nesáhla. Jenže Reine si na ně sáhla, a schází jí, a co si budeme povídat, pěkně ji to štve.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Dokud svíčka hoří

…je to snadné.

Věci se dějou, děje se jich hromada, čas letí, já se snažím neupustit žádný z míčků ve vzduchu, čas na psaní hledám mezi četbou odborných článků a se sešitem na koleni ve vlaku.

Pokračování textu

Rubriky: Ilustrace, Režijní poznámky | Napsat komentář

Plesová sezóna

Už se to zase blíží – doba, kdy se ve mně chuť tančit zuřivě pere s introverzí.

A jak tak koumám, kde bych mohla vyvenčit které šaty, vzpomněla jsem si, že jsem na jeden ples kdysi poslala i Aisling. (Sice jako návnadu, ale což, to se taky počítá.)

Vzpomínáte na Tanec mezi střepy? Nesu vám k němu Aislinginy plesové šaty.

Pokračování textu

Rubriky: Ilustrace | Napsat komentář

Swiza (2. část)

povidkaTři dny.

Tři dny stanovila Breana jako čas, který diplomat ještě potřebuje k uzdravení – pak mu nabídneme vycházku na hranici s lákavou možností přijít při ní o kejhák.

Já ty tři dny využiju do posledního okamžiku. Vybírám nejvhodnější trasu a sleduju, kdy se v její blízkosti ocitají hraničáři, plánuju krycí manévr pro případ, že mě chytí. Variantou, že mě čapnou i s diplomatem, se nezabývám, ta by skončila bez průtahů na šibenici.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Swiza (1. část)

povidkaUž jsem se zmiňovala, že Reine toho natropila dost na několik povídek. Tady je druhá z nich. (Protože nějak jsem si čas do vyhlášení výsledků Vidoucích ukrátit musela, že ano.)

Po maléru zmíněném v Nižší ceně Reine dokončila školu a sehnala si mírumilovnou práci v roselliánském klášteře…

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Nižší cena (2. část)

povidkaZpoza pootevřeného okna k nám dolehne klapot kopyt na nádvoří a vzápětí uctivé, skoro podlézavé hlasy služebnictva.
„Bohové, kdo to sem zas leze…“
Daith odloží brk a dvěma kroky přejde k oknu, aby si sám odpověděl. Já nezůstanu pozadu. Natahuju se, abych viděla Daithovi přes rameno, a snažím se zahlédnout, koho to podkoní, majordomus a panská tak obskakují.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář