Amare

Nehodlám se dát ve velkém na recenzování knih, ale Amare je kniha naprosto speciální – měla jsem totiž možnost stát (obrazně) u jejího vzniku a uštědřit jí pár dobře míněných štulců.

Koho by to napadlo, když jsem v březnu 2013 otevírala novou fantasy povídku, která se objevila na Písmáku?

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | 2 komentáře

Stručně a středozemsky, vydání 2020

Stručně a středozemsky poprvé, neradostně – zemřel Christopher Tolkien, syn Johna Ronalda Reuela Tolkiena, který připravil pro publikaci velkou část díla svého otce – Silmarillion, Nedokončené příběhy, Historii Středozemě a řadu dalších textů.

Téma letošního Tolkien Reading Day ještě není známé, ale já si tímto dávám za předsevzetí splnit ho něčím, na čem má zásluhu Christopher.

Stričně a středozemsky podruhé, nečekaně – Mittalmar vydal sborník třetího ročníku soutěže O Gondorský semenáček, včetně mé povídky Kde jsme potřeba.

Ve sborníku ročníku čtvrtého se dozajista nacházet nebudu, neb mě za půl roku vůbec, ale vůbec nic nenapadlo. Ale držím si palce, aby mi (alespoň trošku) sedlo téma nové a já se zase odhodlala něco splichtit.

Loni jsem totiž, technicky vzato, nedodržela předsevzetí zúčastnit se literární soutěže. Bývala bych mohla jednu povídku poslat ještě ve starém roce, ale rozhodla jsem se počkat na vyjádření posledního betačtenáře. Takže pro letošek mám naopak technicky vzato splněno, ale pro dobrou míru bych chtěla přidat ještě nějakou účast.

Tak snad.

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Pour féliciter 2020

(Vy už víte, že si ve volných chvílích ráda kreslím čarodějnické pyromany.)

Lámu si hlavu, zda lze napsat blahopřejně novoroční článek a vyhnout se v něm veškerým klišé. Skoro si myslím, že ani ne…

Inu, drazí čtenáři, byl to dobrý rok. Stala jsem se jednou ze správkyň Klubu Snílků, přiměřeně jsem se věnovala kreslení (myslím, že nejvíc se mi povedla obálka Racionálního rozhodnutí*). Do kreativní oblasti asi spadá i to, že jsem si po čtyřech letech konečně dopletla obal na tablet. A pokud jde o psaní, kromě textů zveřejněných tady se mi taky povedlo pěkně se umístit ve Vidoucím, takže říct, že jsem spokojená, by bylo hodně slabé slovo.

Přeju, milí čtenáři, poutníci a kolemjdoucí, ať je ten příští ještě lepší.

 

*A teď jsem zvědavá, jestli u toho obrázku bude přistávat ještě víc spamu. Tady na wordpressu se objevují vychytané spamové komentáře, pěkně napsané, pochvalné… až na to, že jsou anglicky a objevují se u obrázku, ne u příspěvku, což vlastně ani nevím, jak je možné…

Rubriky: Režijní poznámky | 2 komentáře

Slunovrat

Loni jsem vzala nejdelší noc v roce za báječnou příležitost dorazit revizi Nepatřičné. (Je zajímavé, že naprostou většinu vzpomínek komentuju slovy „to už je tak dávno?“, ale k téhle se mi chce vyjeknout „to bylo teprve loni?!“) Letos s radostí využiju slunovrat k dospání hektických posledních dní, ale nedá mi to, abych vám tu nenechala alespoň něco málo na čtení. Tak jsem se rozhodla povyprávět, kterak Theodor strávil jeden slunovrat.

Michal mi říká, že neumím psát milostné scény. Myslím, že tenhle střípek tuto moji pověst upevní.

Krásný Yule, slunovrat, Vánoce a vůbec všechno!

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | 2 komentáře

Když nevíš…

tak se toč namáguj dej si čaj.

Určitě nejsem jediná, kdo má ke konci roku až moc co dělat. Všechno to zajišťování vánoční pohody, blížící se konec účetního roku, vánoční večírky, a k tomu taky pár příležitostí sice nesvátečních, ale i tak zasluhujících využití.

Hned tři texty mám rozpracované, lépe řečeno dva ve fázi uležení a jeden rozpitvaný na prvočinitele, ze kterých se po způsobu dr. Frankensteina snažím sestavit lepší příběh. Uvidíme, jak to dopadne.

A občas taky jen sedím doma s knížkou (momentálně se snažím o Sophiinu volbu v angličtině, a poněkud to drhne) nebo s tabletem jako doplňkem k poslechu (vstřebávám podcast The Dream). A když nevím, co kreslit – i tuto palčivou otázku řeší čaj.

Rubriky: Ilustrace | Napsat komentář

Iluze pro Deochara

Už dlouho se tu neobjevila žádná iluze, z toho prostého důvodu, že mě dlouho nic nenapadalo. Až když jsem teď v pondělí prohlížela blog Klubu Snílků, vynořil se konečně náznak nápadu.

Napsat těchhle pár řádek mi rozhodně trvalo kratší dobu než přelouskat několikero článků o Samhainu a keltské mytologii, ale nelituju ani jednoho.

Mějte pěkný Samhain!

(Zdroj inspirace: obrázek od Solange Lâm, doputovalo přes Snílky.)

Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | 2 komentáře

Je to nakažlivé

Tvrzení v titulku platí o:

a) nachlazení, b) zívání, c) bullet journalingu, d) všem předchozím

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Racionální rozhodnutí – 12. část

Najít nového vévodu trvá čtrnáct dní.

Své k tomu mají co říct početní zástupci adorské šlechty, Dhamsa jako oficiální vítěz války, ve které vlastně nebojovala, a především Mahaid s Carainem, kteří vlastní obsáhlý seznam lidí, s jejichž činěním se Liga elfských států neztotožňuje. Všichni ale mají snahu se dohodnout, takže zdlouhavá jednání jsou nakonec korunována úspěchem a nového vévodu adorského doprovodí do funkce desítky významných pohledů. Pozor, chlapče, jsi tu s naším souhlasem. Nikdy na to nezapomeň.

Pokračování textu

Rubriky: "Racionální rozhodnutí" | Napsat komentář

S hlavou v oblacích

(Krátká noticka, aby to nevypadalo, že jsem na tenhle blog úplně zapomněla.)

Okno, u kterého stojí můj psací stůl, sice směřuje více méně k jihu, ale když se povede západ slunce, poznám to od stolu taky. Jeden velmi povedený se naskytl právě dnes. A já se při té příležitosti rozhodla, že je potřeba ho vyfotit a vymyslet na něj téma týdne.

Nové téma týdne u Snílků sice budu vypisovat až zítra, ale s fotkami se můžu pochlubit už dneska.

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Racionální rozhodnutí – 11. část

Probudím se bolestí a vlastním nářkem.

„Jen klid, tak zlé to zase není,“ upozorní mě hluboký mužský hlas.

„Jo? A že to tak přesně víš?“ ozve se druhý, trochu vyšší a v tuhle chvíli nesmírně uštěpačný. Znám je oba.

„Někdo mě zasáhl?“ zamumlám. Třeba se přestanou dohadovat.

Odpoví mi oba naráz. Galdur zamumlá „jo“, zatímco Iwar mírně učitelským tonem praví „no, ne tak docela“.

„A proč to tak bolí?“ skučím. Je to podobný pocit, jako když se mi ráno vrací krev do přeleželé paže, ale takhle bolest neustupuje. A kromě toho mě něco tíží na krku.

Pokračování textu

Rubriky: "Racionální rozhodnutí" | 2 komentáře