Když zavřu oči

(… a taky Co Acadaemia neučí.)

Stát se to muselo – několik příspěvků jsem podle svého slibu vystavila souběžně na tomhle i novém webu, ale u posledních dvou už mi to vypadlo z hlavy. Nastal tedy zřejmě čas ohlédnout se, poděkovat a naplno se usadit v novém doupěti.

(Byť z vlastní zkušenosti můžu říct, že bydlet mezi třemi domácnostmi je ještě výrazně náročnější.)

Ty, laskavý čtenáři, prosím oči nezavírej, ty je otevři…

kaessis_eyes

… a přijď se za mnou podívat.

www.AlissaPise.cz

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Lenost v kreslení

Stěhuju se do vlastního a budu moc ráda, když se za mnou přijdete podívat! Články se ale nějakou dobu budou paralelně objevovat i tady.

zelenyrozdelovnik

Poslední dobou se mi svět zdá čím dál bláznivější a náročnější. Někdy minulý týden jsem se rozhodla odreagovat kreslením a měla jsem chuť kreslit šaty, takže námět byl jasný celkem rychle – nakreslím Kaessi v době před Nepatřičnou, coby princezninu dvorní dámu v odpovídajícím odění. A buď si ohromně vyhraju s kreslením šatů, nebo to nechám jako hrubou skicu, pokud se mi bude líbit. Plán slušný, což?

Zabrala jsem se do práce, málem kvůli tomu připálila vyvařované roušky, jak pilně jsem studovala fotky Casey LaBow. Ani tak ale skica nevypadala reprezentativně, takže jsem se dala do toho pečlivého rozpracovávání… a jak je vám zajisté jasné, tvůrčí energie i motivace rychle došly.

Ale dostala jsem jiný nápad.

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Perokresba

Stěhuju se do vlastního a budu moc ráda, když se za mnou přijdete podívat! Články se ale nějakou dobu budou paralelně objevovat i tady.

zelenyrozdelovnik

Zase jednou zapřu své malé, nicméně existující výtvarné vzdělání. Já vím, že na perokresbu se používá perko na násadce, které se namáčí do tuše či inkoustu, a dokonce vím, že pero na perokresbu není totéž co redispero, anžto to prvé má ostrou špičku a to druhé je zakončené placičkou. Nikde se v této technice nehovoří o peru bombičkovém, se kterým píšou prvňáci. (Dneska už možná ani to ne… jsem stará či co?)

Směr, kterým se vyvíjí mé výtvarné pokusy, je do značné míry ovlivněn nedostatkem skladovacích prostor a mou (ne)šikovností. Proto vede tablet, který nic nezašpiní, nezmáčí a na archivaci děl ještě dlouho bude sloužit jeden externí disk, proto se nehrnu do experimentování s akrylem, protože fakticky nevím, kam ty obrazy budu dávat. Bombičkové pero s černým inkoustem není sice tak jemné jako správné kreslířské perko, ale zato nese prakticky nulovou pravděpodobnost kaněk a převržené lahvičky s tuší.

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Nebude to navždycky (3. část)

Stěhuju se do vlastního a budu moc ráda, když se za mnou přijdete podívat! Články se ale nějakou dobu budou paralelně objevovat i tady.

zelenyrozdelovnik

Branův odhad situace se naplní dokonale a velice rychle. K rannímu nástupu zavelí Asgeir se zpožděním a jeho zmatek cítím přes celé nádvoří.

„Změna v plánech. Denní stráž má Fil s Illanem, kontroly Dysen a Pedr. Brane, Kaessien, do mojí pracovny. Okamžitě. Rozchod.“

Kolegové se sice drží a ve tvářích jim škodolibost znát není, ale bublá jim i z uší. Mám chuť se rozesmát na celé kolo. Oni si myslí, že doběhli nás, my si myslíme, že jsme doběhli je. Scéna jako na divadle.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Letní relaxace

Další týden Ashiny švihlé výzvy znamená nová témata a z nich vycházející nový příspěvek. Tentokrát jsem se do něj pustila nepovídkářským způsobem a zase jsem se něco nového přiučila. Pojďte se podívat, jak to dopadlo.

Ale nejdřív ještě jedna věc.

Stěhuju se do vlastního.  Po dlouhých úvahách, diskusích s Em. a počítání pro a proti jsem si založila nové doupě na adrese AlissaPise.cz. Pro čtenáře téměř všechno při starém, pro mě hned několik příjemných vylepšení. Doufám, že se tam za mnou přijdete podívat.

Tak, a teď zpátky k Ashině výzvě!

Co by mělo být symbolem poklidného, odpočinkového léta, když ne sbírání borůvek? Vyrazíte na procházku do lesa, zavazadla vás netíží, protože máte jen hrnek nebo kbelík (podle míry trpělivosti), procházíte známými místy a kde se vám zalíbí, tam začnete sbírat, dvě do hrnku, jedna do pusy, čili se u toho i zdravě nasvačíte. Kolem vás je to krásné lesní ticho, které není úplně ticho, protože šumí větve, štilipají ptáci, občas nějaké to procházející zvíře zašramotí v podrostu, vzduch je čistý a příjemný a je vám prostě fajn.

Pravda, já osobně chodím spíš na brusinky, protože brusinky ke svíčkové jsou naprosto nepostradatelné, ale jinak to všechno platí. Příjemný, světlý borový les, který mám už léta vyhlédnutý coby brusinkovou plantáž, borůvky, které se mi připletou do cesty, končí v puse… (To je taky výhoda brusinkek – čerstvé mi nechutnají, takže si neujídám.)

Ale představte si, že jsou i tací, kteří to vidí jinak…

Pokračování textu

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář

Nebude to navždycky (2. část)

Většinu dne po noční hlídce prospím, jelikož mám za úkol jen vaření večeře, a půlku noci pak strávím zíráním do zdi a snahou ukočírovat splašené stádo myšlenek.

Na dalším ranním nástupu mě Asgeir přidělí k Filovi, vytáhlému hnědovlasému chlapíkovi kolem třiceti, jehož nepřátelství vůči mně na sebe bere poněkud odlišný odstín než Illanovo. Fil mi hraje roli poctivého vojáka do puntíku plnící své povinnosti, od úkolů pohraničníka po zaučování nováčka v oddíle, ovšem dá si záležet na tom, aby na mě nepromluvil jediné slovo, které nutně nemusí. Kolem poledne se přistihnu, že jsem za to vděčná. S tímhle přístupem alespoň nezačne rýpat do mého soukromí.

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Výroční večeře elitního klubu

Le fille Ash, kolegyně z Klubu Snílků, má podobný nápad jako já – když musíme sedět doma, je fajn se něčím zabavit, něco tvořit, něco číst, něco objevit. Proto Ash vyhlásila výzvu Desítka švihlých témat a proto jsem ji já přijala.

(Ani jedna jsme zřejmě nepočítaly se zrušením omezení, ale co už, výzva je jednou výzva.)

Mailem mi dorazila první tři střelená témata a pokyn, že mám minimálně jedno zpracovat. A tak jsem se do toho dala, myslela a myslela, dohledávala… a zpracovala.

Témata vám prozradím až na konci článku, abyste nepřišli o pointu, ano?

Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | 6 komentářů

Nebude to navždycky (1. část)

Jak jsem se zmiňovala u poslední iluze, chci teď psát (a hlavně blogovat) trochu víc než obvykle, pro případ, že by někdo měl náladu na čtení nových příběhů. (Já ji třeba mám. Včera jsem se po letech, co o ní vím, konečně dostala k novelce Chat Parisien.) V duchu tohohle předsevzetí jsem provedla finální kontrolu u povídky, kterou jsem po několika bezradných večerech nazvala Nebude to navždycky. Nakonec to není špatný název, protože věcí, které nejsou navždycky, se v příběhu objeví povícero.

Zajímá vás, jak se Kaessi a Asgeirovi vedlo po událostech z Racionálního rozhodnutí? Buďte vítáni a čtěte dál!

Pokračování textu

Rubriky: Povídky | Napsat komentář

Iluze pro Ervína

Tahle maličkost mi leží na disku už čtvrt roku  –  přesně od Nového roku, jelikož jsem ji datlila v povzneseně silvestrovské náladě, usazená mezi hořícím krbem a rozsvíceným vánočním stromečkem, a prohlásila za hotovou chvilku před půlnocí.

Předsevzala jsem si, že se v téhle podivné době budu snažit psát víc, aby měl laskavý čtenář kam utéct před realitou a přijít na krapet jiné myšlenky. Než podrobím poslední kontrole novou povídku, užijte si iluzi.

(Zdroj inspirace: obrázek od Mansik Yang, doputovalo přes Snílky.)

Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | 2 komentáře

V jiné době

(kterak se Alissa pokouší pustit z hlavy svět venku)

Každý z nás občas potřebuje vypnout hlavu, a v posledních týdnech to platí minimálně trojnásob. Podle nálady používám na relax cizí světy, vlastní tvorbu, tanec, hudbu jakoukoli od folku po metal nebo náhodné brouzdání po netu. Celkem spolehlivým zdrojem odpočinkového materiálu je web boredpanda.com.

A právě Znuděná panda v kombinaci s faktem, že jsem dopsala povídku a momentálně nemám rozmyšlený žádný další příběh, se mi v hlavě začala skládat do jiné formy odpočinku.

Fantastičtí psavci, přemýšleli jste někdy nad tím, co by vaše postavy dělaly teď a tady, v naší době?

Já se rozhodla, že mě to zajímá. Kdokoli byste se o to chtěl podělit, dejte vědět. A kdo jste zvědav na moje postavy, směle čtěte dál.

Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | Napsat komentář