Archiv pro rubriku: „Osamělé války“

Aisling (6. část)

(předcházející část) „Páni, tak takhle si žije adorskej čaroděj?“ ocenila jsem komnatu, do které mě Theodor odvedl. Složitě vyřezávaný nábytek, pro jednoho až moc velká postel s nebesy, sametové závěsy, drahé koberce na zemi a gobelíny po stěnách, přívětivý oheň … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Aisling (5. část)

(předchozí část) Plán boje – a v našem případě poskytování zdravotní péče – šel velice rychle do háje. Ještě než adorští vůbec stihli zabušit na bránu, dostal vévoda Asbjorn hysterický záchvat, který byl z otevřených oken jeho pracovny slyšet v … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Aisling (4. část)

(předchozí část) „Zkus,“ vyzvala Aderyn Brana. Seděla u stěny jedné z menších místností severní věže pevnosti, kterou nám rosellky určily na přespávání. Nohy měla složené pod sebou, ruce, dlaněmi vzhůru, položené na kolenou. My ostatní jsme postávali kolem a Reine … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Aisling (3. část)

(předchozí část) Už svítalo, když jsme se vyřítily z poslední zatáčky před ležením roselliánek. Kajsa mi mávla na pozdrav a nasměrovala koně dál po tessarské silnici, já zahnula na louku k táboru. „Zatraceně!“ uteklo mi, když jsem mezi stany uviděla … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Aisling (2. část)

(předchozí část) Dostala jsem se až k hřebeni kopce a co možná nenápadně se přes něj přeplazila. Šíp mezi lopatkami se nekonal. Podél hřebene a kousek pod ním jsem vyrazila směrem k hranicím. Hlavně opatrně a pomalu – nesmím dělat … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Aisling (1. část)

Sionnach poškubával hlavou, snažil se mě přesvědčit, abych mu trochu povolila otěže, ale to jsem si v táboře nemohla dovolit. Za cenu odřených dlaní jsem ho držela v mírném klusu. „Vracím se na Příčnou, mám něco vyřídit?“ zavolala jsem na … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Hraničářka (5. část)

(předchozí část) Mats tiše sykl a mávl rukou. Asgeir a já jsme okamžitě přestali jeden druhému předstírat, že odpočíváme, a připlížili jsme se ke kolegovi. Všichni jsme se ukrývali v dolíku u cesty, na dohled od Brodu, ale natolik maskovaného … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Hraničářka (4. část)

(předchozí část) Ráno mě vzbudil zvuk praskajícího ohně, tentokrát nemagického, s klasicky oranžovými plameny. Theodor si u něj hřál ruce a potutelně po mně pokukoval. Proč, to jsem si troufala hádat, když jsem na trávě na dosah mojí ruky zblejska … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Hraničářka (3. část)

  (předchozí část) „Aisling?“ „Jo?“ Ani jsem se po Talfrynovi neohlédla, zírala jsem soustředěně na svah pod námi. „Už jste tu někdy měli pašeráka?“ zeptal se kolega trochu nejistě. Hlídali jsme v pískovcových skalách mezi řekou a Malou Javořinou, kudy … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář

Hraničářka (2. část)

Ukázalo se, že není až takový problém vesničany najít a sledovat, ale zato je nemožné odposlechnout, o čem si povídají. Cesta byla příliš přehledná, než abychom se dostaly na doslech, a ačkoliv byli dost hluční, až na hřeben kopce se … Pokračování textu

Rubriky: "Osamělé války" | Napsat komentář