O pomoc nás nežádali – 6. část

„Musím uživit šest tisíc lidí,“ povzdechne si rožský komisař. „Poslední dva roky se mi to povedlo jen s pomocí dodávek od dvora, jenže situace se horší v celé zemi.“

„Jak odhadujete letošní sklizeň?“ zeptám se a vysloužím si za to zmatený pohled.

„To se vážně nedá říct. Oseli jsme každý možný kus země, ale roste to tak mizerně…“

„Co záznamy o loňské sklizni, máte? A předloňské? A rok předtím?“ Galdur stojí u okna, zírá na náměstí a tváří se, že ho rozhovor vlastně nezajímá.

Pokračování textu

Reklamy
Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

O pomoc nás nežádali – 5. část

„Nezapomeňte – žádná kouzla,“ sykne Iwar, když se před námi třetí den cesty vynoří pohraniční pevnůstka. „Theodor tvrdil, že v Dhamse je hodně vnímačů.“

„V Adoru je hodně vnímačů,“ opravím ho. Špatně už mi naštěstí není, ale psí nálada nepřešla. „Většina lidí s talentem pro magii se prostě rozhodla kouzla nepoužívat a žít jako každý jiný, takže po Adoru běhají desítky čarodějů inkognito a spousty dětí, které schopnost vycítit kouzla v různé míře zdědily. V Dhamse odlifrují každého, kdo projeví ždibec nadání, na Acadaemii.“

„Nicméně my nevystupujeme jako vyslanci castelgrandeské školy, ale království. Takže pokud nebudete v ohrožení života a přesto použijete kouzlo, stáhnu z vás kůži.“

Pokračování textu

Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

O pomoc nás nežádali – 4. část

Naštěstí mám tolik rozumu, abych schovala batoh v naší laboratoři, takže tentokrát můj příchod do malé posluchárny nevzbudí žádnou pozornost. Jen zahučím cosi na pozdrav Theodorovi, sednu si do nejvzdálenějšího rohu a vytáhnu z brašny knihu o proudění energie v přírodě. Zatím jsem z ní pochopila tolik, že magickou energii do určité míry potřebuje každý živý organismus. Jaké důsledky má její vymizení, to se raději nesnažím domyslet.

Důsledně se věnuju luštění těžko čitelného písma, dokud se nesejdou všichni očekávaní hosté a Galdur se znovu neujme slova.

Pokračování textu

Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

O pomoc nás nežádali – 3. část

Dostali mě, uvědomím si mezi nadepisováním štítků. Blanche a Galdur kolem sebe trousili tolik tajemných narážek, že konečně probrali k životu moji zvědavost. A taky mě znejistila rektorčina zmínka o magii, která by mohla ohrozit Comhar. Jestli jsem v nebezpečí, chci o tom vědět.

Takže jen co nachystám jednu várku fiol s lektvarem k výdeji a odvážím byliny do patřičných nádob, zamknu za sebou dveře a vyrazím směrem ke škole.

O místě setkání Galdur nic neřekl. Rektorku už v její pracovně nezastihnu, a než se opatrnými dotazy dopátrám, že je k nalezení v malé posluchárně, mám nepříjemné zpoždění.

Pokračování textu

Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

O pomoc nás nežádali – 2. část

Jednám od toho odpoledne s Blanche několikrát. Po svém návratu mi podepisuje plány dalších experimentů, s povzdechem schválí výjimečné uvolnění dávky durmanu pro Anfithinu práci, jelikož zajímavé pokroky mladé mistryně jsou vykoupené neméně zajímavými ztrátami na materiálu. Ale pořád nemám odvahu začít o Galdurovi a jeho podivných, nicméně nepříjemně lákavých řečech.

Jsem už na cestě z Blanchiny pracovny, v ruce potvrzený rozpočet katedry, když se rozhodnu, že to musím nějak rozseknout.

Otočím se na patě, otevřu ústa a odhodlání mě stejně rychle opustí. Rektorka mě pozoruje se zdvořilým zájmem.

Pokračování textu

Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

O pomoc nás nežádali – 1. část

Půl roku se snažím tvářit tajemněji než hrad v Karpatech, a dneska přišel čas s tím skoncovat.

Konečně jsem totiž dovedla k úspěšnému závěru nový příběh. Vyprávění o čarodějce Reine a o problémech, kterým čelí její země – i rodná Dhamsa, i Comhar, který jí nabídl bezpečné útočiště.

Na tomto místě patří jako již tradičně obrovský dík Michalu Havlovi, jak za betareading, tak za dalekosáhlou následnou diskuzi. To je pak radost psát.

(Víte, co bude legrace? Až udělám chybu v nastavení času pro články a následkem toho se tu jednotlivé kapitoly objeví na přeskáčku… Nicméně pokud jsem nic nepokazila a počítala správně, tak teď máte na měsíc co číst.)

Comharská Škola magických umění si na následky války nestěžuje, získala tím do svých služeb dva schopné čaroděje. Z toho, co se od Theodora dozví o válečných dobách na území cizích zemí, ale začínají comharští tušit, že problémy ještě zdalena neskončily. Pravá příčina potíží totiž leží někde úplně jinde než v bojechtivé a dobyvačné povaze vévody Frolika Adorského.

Comharští čarodějové nemíní nečinně přihlížet. Mají v úmyslu problém nalézt, prozkoumat a vyřešit. Háček může být v tom, že onen problém má prvopočátek v Adorském vévodství – a že adorští…

A jak to bude dál?

Račte se začíst…

Pokračování textu

Rubriky: "O pomoc nás nežádali" | Napsat komentář

Iluze pro Alešku

Ano, zase iluze.

Další iluze pro Snílky, a opět jsem skončila s postavou ze svých příběhů. Tak vám nevím. Dělám to správně? Komplikuju si to, nebo ulehčuju? Nebo to znamená, že jsem se do svého světa ponořila natolik, že nic jiného už napsat neumím?

To by nebylo dobrý.

(Mno, ale po Vánocích jsem se vzpamatovala alespoň natolik, abych dala dohromady čtyři stránky v hlavní roli s krysařkou odvedle, tak snad nebude tak zle.

A taky jsem jí chtěla vyfotit to nové záhlaví, jak jsem se zmiňovala. Flétnu na hromadě not. V návaznosti na to se ukázalo, že jsem někam zasela všechny tři díly Flauto Dolce. Není nad to, když máte chuť něco vytvořit a místo toho vlastně děláte generální úklid…)

Nic. K věci. Tady je ta iluze. Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | Napsat komentář

Z archivů podruhé

(A naposledy, žádný strach, zdroje došly.)

(Obsahuje též zvěst o kolizi s astronomií.)

Než se napsané řádky patřičně uleží, budou pozapomenuty, aby se daly rozumně opravit, zkrátka než budu mít zase co vyprávět o Leitínu, mám tu ještě pár obrázků z minulosti. Dvě kresby z minulosti dávné, to jest nějakých těch pět, šest let, a jednu fotku z minulosti zcela nedávné, zhruba měsíc zpátky.

Už jsem se zmiňovala, že kreslit postavy mi nijak zvlášť nejde? Zejména pak postavy v pohybu?

Víte, jak to dopadlo, když jsem se rozhodla nakreslit vrh nožem?

Pokračování textu

Rubriky: Ilustrace | Napsat komentář

Iluze pro Slavomila

(Tak trochu.)

Přijali mě do Klubu snílků. To, jak se můžete přesvědčit via odkaz v menu, je místo, které své obyvatele ponouká k tvorbě rozličného charakteru, nabízí místo k sebeprezentaci i inspiraci pro nové kousky. Jedním z projektů je Imaginarius, který coby inspiraci pro prózu i poezii vystavuje obrázky a hudbu.
Nebyla jsem si jistá, jak to provedu – tenhle blog jsem zakládala coby tematický, jako útočiště pro Aislingin svět a záležitosti přidružené, a přemýšlela jsem, kam do něj zařadit nesouvisející tvorbu.
Ukázalo se, že si s tím prozatím nemusím lámat hlavu, anžto k nejnovější iluzi mi hlava hbitě dosadila Aisling do hlavní role.

Pokračování textu

Rubriky: Zápisník | Napsat komentář

Jsem v almanachu

Někdy v létě jsem tuším zmiňovala, že jsem spáchala soutěžní drobnost.  Poslala jsem krátkou (na mé poměry) povídku do soutěže O Gondorský semenáček pořádanou Mittalmarem. Skončila jsem šestá ze čtrnácti, to už jsem taky psala.

Ovšem dneska Mittalmar vydal almanach druhého ročníku soutěže. A ačkoli jsem si v tomto směru nedělala přehnané naděje, můj text v něm je. Stejně jako všechny ostatní soutěžní příspěvky.

Nad tou povídkou jsem přemýšlela několik dlouhých týdnů. Koupila jsem si kvůli ní Silmarillion a Nedokončené příběhy, aniž bych je pak využila. Napsala ji za jednu letní sobotu, když jsem se ráno vzbudila a poněkud zoufale si přikázala, že teď si sednu a prostě napíšu tu soutěžní povídku, jinak coby psavec nestojím ani za bačkoru.

Je zvláštní vidět ji v jiné formě, než jakou jsem jí dala já. Zvláštní, ale prima.

Ale vzhledem k tomu, že jsem čtvrt roku nenapsala souvislejší text, bych se tím neměla moc kochat a radši se dát do nového textu, který už mám taky chvíli rozmyšlený.

V mezičase – než já napíšu tu povídku, než můj nezdolný betačtenář prověří kvality dalšího textu, než zase budu mít o čem vyprávět – se mrkněte na ten almanach.

Jo – a pěkný den sv. Patricka přeju!

Jedna nesouvisející zelená fotka z Irska. Happy St. Paddy’s Day!

Rubriky: Režijní poznámky | Napsat komentář