Povídky

Návrat k fantastice, pocta mistru Tolkienovi (nečitelná) a mistru Sapkowskému (o něco zřetelnější), chuť experimentovat s formou a stylem, svět, který má svá pravidla, řád, hranice, zvyky — nejen to začalo povídkou Meč, co není ze stříbra. Dva ne úplně vyučení zaklínači jako stráž a doprovod dvou studentů magie — co by se mohlo stát?

Jak plyne čas, přibývají léta nejen autorovi, ale zpravidla i jeho postavám. (Zářnou výjimkou je slečna Marplová.) Čas jde dál, Aisling konečně získává kvalifikaci mistra zaklínače a první úkol. O tom vypráví povídka Je to v krvi.

Nejenom meč u pasu, bleskurychlé reflexy a cynický úsměv dělají zaklínače. Hledáš-li spravedlnost, najmi zaklínače, praví se (prý) na zdi právnické fakulty univerzity v Oxenfurtu, a každý zaklínač… řekněme, že každý zaklínač o tom slyšel. Aisling není výjimkou. A kam až takový ideál může vést? O tom je příběh Zkřížit meč se zákonem.

Znáte ten pocit, kdy se vám vůbec, ale vůbec nechce pracovat, protože vám v hlavě hlodá něco úplně jiného? Nejste v tom sami. Aisling se nepořeže o dvě ostří meče osudu, ale snaha pomoci je tomu meči někdy taky podobná. Příběh Na křídlech holubic.

Acadaemia Magica má v celém velkoknížectví pověst prestižního magického pracoviště a být čarodějem Acadaemie znamená znát všechno, co se o magii znát dá. (No, alespoň teoreticky.) Existuje vůbec problém, se kterým by si čarodějové nedokázali poradit? Aisling loví napříč společenským žebříčkem — povídka Tanec mezi střepy.

Aisling už stihla nasbírat něco zkušeností, a tak souhlasila, že se bude podílet na výcviku jako patronka některého z nováčků. Velmistr Rayner ovšem využije toho, že má mezi školiteli i dámy, a tak Aisling nedostává zrovna typického zaklínačského učedníka. Zrzavá zaklínačka si tak ověřuje tu nejdůležitější poučku — Hlavně nebýt sama.

Aisling nemá právě moc co na práci a tak souhlasí, že doprovodí Theodora na studijní cestě. Tosaith se svou poněkud protimagickou politikou není právě obvyklá výletní destinace, díky čemuž je čaroděj Theodor nervózní a snaží se nepřitahovat zbytečnou pozornost. Ale co se stane, když se objeví práce pro zaklínače? Příběh Tak pravila věštba.

Zrzavá zaklínačka už si na své povolání zvykla a jen tak něco ji nevyvede z konceptu, ale jak se její názory a přístup k věci změní, když se kolem rozpoutá válka? O tom vypráví delší příběh nazvaný Osamělé války.

Mezi první a druhou část Osamělých válek spadá krátká povídka Rozkazem. Plnění rozkazů je základ služby v armádě.  Na co všechno pro plnění rozkazů zapomenete?

Jen pro pořádek, děj první a druhé Osamělých válek dělí zhruba půlrok, za tu dobu se dá stihnout spousta věcí. Třeba pomoci kolegům hraničářům, kteří se postavili příliš schopnému nepříteli a teď jim záhadně mizí hlídka za hlídkou… Povídka Jantarové oči.

Aisling se po konci války vrací na zaklínačskou školu, kde se naštěstí rozhodnou nevyčítat jí její předchozí útěk, a navíc ocení její zkušenosti tím, že ji zapojí do výcviku studentů. Problém může být v tom, že sama Ais tak úplně neví, co hodnotného jim může předat. A navíc si s sebou táhne pár nedořešených věcí z války. Povídka Co z války neznám.

Ais se po dhamsko-adorské válce necítí v povolání zaklínačky úplně jistě, a nezdá se, že by se to mělo v dohledné době zlepšit. Mír v zemi zřejmě dlouho nevydrží, o zaklínače je mezi verbíři zvýšená poptávka a k tomu Aisling spadne do klína jedno poněkud nečekané dědictví. O tom, co z téhle konstelace vzejde, vypráví příběh Léky a jedy.

Ais se po válce a úprku do Comharu usazuje v důstojné roli lékárnice a celkem vzato si v nové zemi buduje poklidný nový život, ale nedá se svítit, pořád je zaklínačka. A i kdyby na to náhodou chtěla zapomenout, najdou se jiní, kteří si v případě potřeby vzpomenou. O Aisino dobrodružství se tentokrát poněkud netypicky postará Theodor. Povídka Síla zvyku.

A epilog vyprávění o Aisině životě uzavírá.

(Prozatím.)


 

Druhou dějovou linku, nebo alespoň úsečky z ní, tvoří vyprávění o dvorní dámě a hraničářce, elfce Kaessien.

Delší příběh Nepatřičná začíná v okamžiku, kdy jistá dvorní dáma princezny ve zdech jejího zámku zatouží po trošce čerstvého vzduchu a možná po maličkém dobrodružství. Znáte to upozornění, abyste si na přání dali pozor?

Kaessi nemá právě mnoho možností, jak by se v cizí zemi uživila, a jestli u toho chce navíc zůstat nablízku Asgeirovi, zúží to výběr na jedinou volbu. Ale jak se rozmazlené elfce povede u pohraniční stráže, toť otázka. Povídka Hraničářky.

Krev není voda, zejména ne ta elfská, rod a původ má velkou sílu a Kaessi se nebrání, když ji události zavanou zpátky do rodného Tosaithu. Nejistota ale zůstává, přece jen zemi opustila za zvláštních a ne úplně vstřícných okolností a elfové – Nezapomínají.

Kaessien je mezi pohraniční stráží poněkud exotický zjev, zatímco Asgeir se svými loveckými zkušenostmi dost připomíná ideálního hraničáře. Tak to alespoň vnímají armádní velitelé, kteří by rádi zadali Asgeirovi větší a náročnější úkoly. Elfka se jim ovšem do plánů nehodí, a Asgeira tedy čeká ne úplně jednoduchá volba. Povídka Rozcestí.

Roky plynou, služba trvá, situace se pomalu horší. Zdá se, že dhamsko-adorská válka je na spadnutí. Nebo ne? Pokud udělá dhamská armáda všechno správně, může válku zažehnat? A mohli by být chvíli všichni ticho, aby si Kaessi mohla srovnat vlastní myšlenky? Povídka I ve zlém.


Reine Laragh – čarodějka, převaděčka, řádová sestra. Na šestadvacetiletou dívku ucházející kariéra. Jak se to vlastně semlelo?

Magie je vrozený talent. Když si to Rosellin řád uvědomí, nabere život mladé adeptky výrazně jiný směr. A komplikace? Ale prosím vás, co za problémy by mohlo vzniknout z toho, že někdo chvíli žil v klášteře, byť by to byl klášter sester roselliánek… Povídka Nižší cena.

Reine jeden malér stačil. Dokončila studium Acadaemie magicy a našla si poklidné zaměstnání v klášteře, ze kterého kdysi odešla. Dalo by se tam tiše a klidně žít, jenže ty další možnosti, ty riskantnější, jsou někdy jaksi… správnější. Povídka Swiza.

Nejdřív ji chtěli učit čarovat, pak jí to znemožnili. Ta ochutnávka stačí k tomu, aby Reine otravovala k nevydržení. Poklidný klášterní život se jí tak úplně nezamlouvá, Reine se neumí nudit, a tak se chopí jakékoliv příležitosti nudu zahnat. Procházky pohraničním pásmem nevyjímaje. Povídka Iluze.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s